Živé ploty

Živé ploty jsou důležitým architektonickým prvkem, sloužícím k praktickým účelům.

Ohraňučijící a ochranná funkce:  Vyvolávají pocit soukromí a bezpečí. Rámujjí nebo člení zahradní prostor. Zajišťují ochranu proti větru a chladu u odpočinkových koutů, květinových a zeleninových záhonů. Slouží i jako prachový filtr. Chrání před nežádoucími pohledy, velkolisté dřeviny částečně tlumí hluk.                                                                                                                                                                                               Ekologický význam: Husté volně rostoucí keře jsou určitým druhem biotope. Hmyz a ptáci tu nacházejí obživu.         Celoroční ozdoba:  Různorodá struktura a atraktivní prostředí po celý rok. Na jaře a v létě upoutávají svými květy, později plody. Na podzim jsou přitažlivé pestře se vybarvující a v zimě zaujmou texturou a zbarvením větví nebo neopadavými listy.

Typy živého plotu:

Přírodní živé ploty:  Nenáročné, z planých dřevin, v němž zahrady přirozeně navazují na krajinu. Měly by být 3-5 m široké: jen tak budou mít I ekologický význam. (Babyka, Svída, Dřín, Líska, Hloh, Bez černý, Trnka, Jeřáb, mezery lze vyplnit nižšími keři – plane růže, zimolezy a brsleny).                                                                                                       Smíšené živé ploty:  Ve velkých zahradách se dobře uplatní  I živé ploty složené ze šlechtěných okrasných a planých dřevin.                                                                                                                                                       Kvetoucí živé ploty:  V malých zahradách můžete alespoň na slunné straně vysadit jednořadově směs okrasných dřevin, jako třeba zlatice, okrasné jabloně a kdoulovce. Při dostatku místa je možné mezi ně přimísit stálezelené dřeviny.                                                                                                                                                                               Stěny z pnoucích a ovocných dřevin: alternativa pro velmi malé prostory. Řada pnoucích rostlin je možné v libovolných výškách pěstovat na plotech, zdech a stěnách.                                                                                     Lemy:   Volně rostoucí keře z jednotlivých druhů je možné dobře použít do nízkých obrub – např. v předzahrádkách. Zvolte rostliny, které se zespodu nevyholují: Mochnovec křovitý, nízké Travolníky, nízké Dřišťály, Plané růže nebo Zimostráz.                                                                                                                                                                           Ploty ze stálezelených dřevin: Mezi stálezelenými a jehličnatými dřevinami jsou I takové, které se hodí jak do volně rostoucích, tak do tvarovaných živých plotů. Tisy a zimostrázy (take Ptačí zob, bobkovišně a pěnišníky) dobře snášejí zastínění. Cypřišky a Zeravy, ale I některé tisy rostou sloupovitě a není potřeba je ani příliš stríhat.                              Volně rostoucí a tvarované živé ploty: Vhodné pro kombinaci. Tam, kde má být růst omezen je můžné přísně tvarovat nebo nepravidelně zastřihovat. Jinde se mohou ponechat přirozenému růstu. Vznikají tak velmi působivé struktury. Vhodné jsou listnaté a kvetoucí rostliny.

Několik rad k výsadbám a ošetřování:

Pro výsadbu živých plotů platí stejné pravidlo jako pro všechny dřeviny: Půda musí být dobře a hluboko zpracovaná (50-80 cm) a doplněná kompostem. Spon mezi dřevinami se řídí jejich vzrůstností. U keřů je normální vzdálenost 1,5-2 m. Dřeviny ve víceřadých živých plotech se vysazují do trojsponu. Ošetřování planých druhů je jednodušší než okrasných. U smíšených živých plotů se někdy v únoru stěny prosvětlují a stare dřevo se odstraňuje. U okrasných živých plotů se to provádí intenzivněji, aby se podpořila tvorba květů. (doplňující info: O zahradě)